HISTORIE LESOPARKU
LUŽNÍ LES
Houštka byla dříve ostrovem s lužním lesem a domovem spousty divokých zvířat. Jak již název napovídá, plocha byla zarostlá houštím, které vyrůstalo z močálů a tůní. Do 16. století byla tedy divočinou v pravém slova smyslu. Mezi 16. a 18. stoletím byl les součástí královské obory, do níž spadaly i okolní lesy. Počátkem století 19. se Houštka začala více přizpůsobovat potřebám člověka a to především kvůli oblíbeným honům. Bažiny a tůně byly vysoušeny a části nepřístupného lesa vymýceny. Byl to počátek parkových úprav tohoto prostoru.
OBORA
Roku 1818 byl objeven pramen železité vody místním nadlesním, Josefem Neumannem. O tomto člověku se dá říci, že Houštce zasvětil svůj život. Zasadil se o parkovou úpravu ve stylu anglického krajinného parku. Založil chodníky a cesty, staral se o les a vysázel topolovou alej. Pramen, který byl později pojmenován Studnice Matky Boží Pomocné, lidově nazýván Václavka, byl údajně nalezen při kácení dubu. Při pokácení prý z daného místa začala tryskat voda. Při prameni byla zbudována skromná lázeňská budova. Vřídlo se nachází na kopečku, který přiléhá ke slunečním lázním, nalezneme zde fragmenty původní ledárny.
LÁZEŇSKÝ PARK
Velké změny přicházejí v souvisloti s novým vlastníkem, arciknížetem Karlem Salvátorem, který nechává zbudovat dvoupatrové moderní lázně s hotelem. V této době se formuje pevné urbanistické řešení areálu a vzniká základní osa, která vede od lázní, přes řeku, k vile Smetanka. Mimo tyto stavby vznikají i další významné vily jako Fibiška, Vrchlického vila, Dvořákova, altány. V 70. letech 19. století zažívají lázně opět úpadek. S počátkem 20. století přichází i nový majitelé. Jedním z nich je i Jan Suda, který zakládá nový vrt. Vodou z tohoto vrtu plní lahve a tak vzniká stolní voda zvaná Václavka.
SPORTOVNĚ REKREAČNÍ AREÁL
Kolem 20. let 20. století nechává Ervín Mandelík vybudovat novostavbu Slunečních lázní dle návrhu Jana Kotěry. U Houštky nechává zbudovat zahradnictví s rozsáhlými skleníky a pařeništi. Fotbalovému klubu věnoval pozemek ke zbudování hřiště. Za první republiky byly vystavěny tenisové kurty a fotbalové hřiště. V této době se mění lázeňský park na sportovně-rekreační.
PROMĚNA LABE
Mezi 30. a 40. lety dochází k výstavbě plavební komory a regulaci řeky.
LAZARET
Počátkem 2. světové války byly lázně znárodněny a jejich prostory byly využívány jako lazaret wehrmachtu.
ATLETICKÝ STADION
V 50. letech byl vybudován atletický stadion, na němž byly překonány světové rekordy. Emil Zátopek zde dosahoval mimořádných výsledků díky inovativnímu povrchu dráhy a nízké nadmořské výšce.
KOLEJE UNIVERZITY KARLOVY
Roku 1953 Houštku navštívil korejský vůdce Kim Ir Sen, který se byl podívat na korejské uprchlíky, jimž byl poskytnu azyl v místních lázeňských budovách. Korejské uprchlíky poté vystřídali afričtí studenti a následně studenti Univerzity Karlovy. V 70. letech byly obě lázeňské budovy spravovány Univerzitou Karlovou. Ve slunečních lázních měli ubytovaní studenti menzu.
VÝSTAVBA DÁLNICE
V 80. letech započala výstavba dálnice na východ Houštky, která rozdělila hlavní lázeňskou osu.
